[ předchozí ] [ Souhrn ] [ Autorská práva ] [ Obsah ] [ další ]

Instalace systému Debian GNU/Linux 2.2 na architektuře Intel x86
Kapitola 8 Další kroky

8.1 Začínáte se systémem UNIX

Jestliže se systémem Unix začínáte, možná budete mít zájem přečíst si dostupnou literaturu. V Unix FAQ najdete odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také na User-Friendly Unix FAQ.

Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP) je shromážděno velké množství elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to) týkajících se Linuxu. Většinu z těchto materiálů si můžete pročítat lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků doc-linux-html (HTML verze) nebo doc-linux-text (ASCII verze), dokumenty budou v /usr/doc/HOWTO. V balících jsou dostupné rovněž překlady některých návodů.

Česky vyšly knihy:

Michal Brandejs: UNIX - Linux. Kniha je určena pro začínající uživatele Linuxu a systémů UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska uživatele. Vydala Grada.

Pavel Satrapa: Linux - Internet Server. Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konfiguraci základních síťových služeb a podobně.

Matt Welsh: Používáme Linux. Překlad knihy Running Linux. Vydal Computer Press.

Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále.

8.2 Orientace v Debianu

Debian se v liší od ostatních distribucí Linuxu. I když jste již s Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrželi v pořádku. Tato kapitola vám pomůže se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.

Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře:

/usr (vyjma /usr/local)

/var (vyjma /var/local)

/bin

/sbin

/lib

Například když nahradíte program /usr/bin/perl, nejspíš bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku perl o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu ''hold''.

8.3 Reaktivace DOS a Windows

Po instalaci základního systému a zapsání zavaděče do Master Boot Record budete schopni zavést Linux, ale pravděpodobně nic jiného. To závisí na tom, co jste zvolili během instalace. Tato kapitola popisuje jak můžete znovu aktivovat původní systémy, takže budete znovu moci zavádět DOS nebo Windows.

LILO je zavaděč, kterým můžete zavádět i některé jiné operační systémy než je Linux. Zavaděč se konfiguruje souborem /etc/lilo.conf. Po každé editaci tohoto souboru musíte spustit program lilo, aby se provedené změny použily.

Důležité jsou části souboru lilo.conf obsahující klíčová slova image a other a všechny následující řádky. Používají se k popsání operačního systému, který má LILO natáhnout. Takový záznam může obsahovat jádro (image), kořenovou oblast (root), upřesňující parametry jádra, atd. stejně jako popis k zavedení jiného, nelinuxového (other) operačního systému. Tato klíčová slova mohou být použita více než jednou. Pořadí záznamů v konfiguračním souboru je důležité, protože určuje systém, který bude natažen automaticky po určité době (delay) za předpokladu, že LILO nebylo zastaveno klávesou shift.

Ihned po instalaci Debianu je systém nakonfigurován pro automatické zavádění programem LILO. Jestliže chcete natáhnout jiné linuxové jádro, musíte změnit soubor /etc/lilo.conf a přidat následující řádky:

     image=/boot/vmlinuz.new
       label=new
       append="mcd=0x320,11"
       read-only

Pro základní nastavení postačují první dva řádky. Jestliže chcete vědět víc o ostatních klíčových slovech, podívejte se do dokumentace k programu LILO (v adresáři /usr/share/doc/lilo/). Nejdůležitější soubor je Manual.txt. Pokud jste nedočkaví, bude rychlejší si projít manuálové stránky lilo.conf(5) pro přehled klíčových slov a lilo(8) pro popis instalace nové konfigurace do zaváděcího sektoru.

Poznamenejme, že v systému Debian GNU/Linux jsou dostupné i jiné zavaděče, jako třeba GRUB (balíček grub), CHOS (balíček chos), Extended-IPL (balíček extipl), loadlin (balíček loadlin) a další.

8.4 Další dokumentace

Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkoušejte nejprve man program a info program.

Užitečné informace najdete v adresáři /usr/doc. Zajímavé dokumenty jsou v podadresářích /usr/doc/HOWTO a /usr/doc/FAQ.

Debian web site obsahuje velké množství dokumentace o Debianu. Hlavně se podívejte na Debian FAQ a prohledejte Debian Mailing List Archives. Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá (users for users), takže pokud se chcete přihlásit k některému z Debianích mailing listů, podívejte se na Mail List Subscription.

8.5 Kompilace nového jádra

Proč byste si mohli chtít připravit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadž jádro dodávané s Debianem funguje ve většině počítačů. Nové jádro může být užitečné v následujících situacích:

potřebujete vyřešit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne

ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou službu (např. Advanced power management, SMP)

chcete menší jádro bez ovladačů, které nepoužíváte. Urychlíte start systému a ušetříte paměť. (neaktivní části jádra nelze odložit na disk).

chcete jádro rozšířit o nějakou funkci (např. firewall).

chcete jádro z vývojové řady.

chcete udělat dojem na známé, vyzkoušet něco nového.

Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek.

Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyžaduje tyto balíky: kernel-package, kernel-source-2.2.19 (aktuální verze v době vzniku dokumentu), fakeroot a další, které již máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru /usr/doc/kernel-package/README.gz).

Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domíváme se, že s využitím balíčkovacího softwaru se proces zjednodušší a je také bezpečnější. Můžete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od Linuse a nebudete potřebovat balík kernel-source-2.2.19.

Popis balíku kernel-package se nachází v adresáři /usr/share/doc/kernel-package. V následujících odstavcích najdete jen úvod k jeho použití.

V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze 2.2.19 uložíte do /usr/local/src. Jako superuživatel vytvořte adresář /usr/local/src a změnte jeho vlastníka na váš normální účet. Zalogujte se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra ()(cd /usr/local/src), rozbalte archív (tar xzf /usr/src/kernel-source-2.2.19.tar.gz) a jděte do tohoto adresáře (cd kernel-source-2.2.19/). Proveďte konfiguraci jádra příkazem make xconfig v prostředí X11 nebo make menuconfig v ostatních případech. Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout ``Kernel module loader'' (tj. automatické vkládání modulů) v ``Loadable module support'' , které přednastavené není, avšak Debian tuto službu předpokládá.

Příkazem /usr/sbin/make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových textů a nastavení balíku kernel-package.

Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot /usr/sbin/make-kpkg --revision=jadro.1.0 kernel_image. Číslo verze si můžete podle vlastní úvahy, slouží k vaší orientaci v připravených balícich. Kompilace zabere chvíli času, záleží na výpočetním výkonu vašeho počítače.

Pokud využíváte zařízení PCMCIA, nainstalujte také balík pcmcia-source. Rozbalte archív v adresáři /usr/src (Programy předpokládají, že najdou moduly v adresáři /usr/src/modules). Balík připravte příkazem make-kpkg modules_image. Pro oba úkony musíte být přihlášeni jako uživatel root.

Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako root napište dpkg -i ../kernel-image-2.2.19-subarch_jadro.1.0_i386.deb. subarch je volitelné upřesnění architektury, např. ``i586'', , které jste zadali před kompilací jádra. dpkg -i kernel-image... nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory System.map, který je užitečný při dohledávání problémů v jádře a /boot/config-2.2.19 obsahující konfigurační soubor jádra. Během instalace balíku kernel-image-2.2.19 dojde i ke spuštění programu lilo a obnoví se zaváděcí záznam na disku. Pokud jste vytvořili balík s moduly, je nutné ho rovněž nainstalovat.

Nyní můžete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy, zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spusťte shutdown -r now.

Popis balíku kernel-package najdete v adresáři /usr/doc/kernel-package.